Vientien

Zdravim z docela podivneho asijskeho hlavniho mesta Laosu. Pivo nemaj spatny ale to je tak vsechno. Na nase pomery to pripomina spis parodii na mesto.
Napodobenina Champs Elisee nebo jak se to pise a to vcetne vitezneho oblouku a podobne. Croasainty maj ale docela dobry. Probihaj tu vychodoasijsky hry a je toho vsude plno.
Mimo prohlidky mesta kam jsme prijeli po celonocnim prejezdu horama z Luang Prabangu sme zvladli i pujcit si motorku a dojet 25 km za mesto na silenou sbirku betonovych soch vseho mozneho prevazne budhu...
Vecer jsme pozorovali zapad slunce nad Mekongem u vecere.
Zejtra rano letime s cinskou kopii letadla AN26 do Pakse tak nam drzte palce.
EDIT
Tak s cinanem to nebylo, slecna se prehlidla v letovem radu, bylo to nakonec ATR72.
Milim rannim prekvapenim v pul pate rano byl ochotny taksikar, ktery nas za cenu nizsi nez obvyklou odvezl na letiste.
Zacatek vcetne startu docela usel, i letova faze sla pilotovy na jednicku, ale kdyz probirali pristani tak asi chybel. Byla to paradna rana, ale ustal to.
Dale uz z Pakse.

Luang Prabang

Po 9 hodinove ceste busem skrze kopcovitou krajinu, prasnou cestou plnou zatacek, rozbiteho asfaltu a cinskych delniku jsme tu. Meste zapsanem na seznamu pamatek UNESCO pro svuj zachovaly kolonialni raz. Bloumame mestem a uzivame poklidneho chodu laoske lidove demokracie smrncnute byznisem po cinsku. Zitra vyrazime za mesto k vodopadum.

Louang Namtha, Nam Ha park

Vieng Poukha je pekna prdel sveta na vetsinou asfaltove silnici cislo 3 vedouci do stejnojmeneho hlavniho mesta jako tato provincie Louang Namtha. Po ubytovani v bambu housu jsme si porucili obed coz jsme asi chteli moc, ale uz za hodinu nam donesli takovej kopec jidla, ze sme to nemohli snist (nemohli sme si objednat kureci, to prej bude az po sesty, asi az slipku zariznou). Typickou prilohou je lepkava ryze, my sme si dali veprove udusene na cemsi so pripominalo brokolici, kousky zeli a cesnek, i cibule se tam nasla. No brokolici sem z pulky nechal i rejzi a byl sem hodne najedenej. Musel sem si dat dvacet. Prosli sme vesnici neco malo nafotili a vybrali sme eco-turistik trek Gibon trail na dva dny pres dzangl k vodopadum s prespanim v eco bambuu hausu. No na nase pomery i ty Laosky to bylo drahy jako prase, teda spis dve prasata.
Typickej laloskej dum na vesnici je na kulech vyplejtanej bambusem. Nekde sem tam je i cihla a beton. Lepsi bambu domy maj dosky dreveny, ale najdou se i plechy. Higiena vetsiny obyvatel se odehrava v rece a to nejen ocista tela ale i motorek, aut, traktoru apod. Kupodivu ani nejsou moc znecistene, odpadku minimum. Probihaj tu Asijsky hry, takze vecer byli vsichni nalepeny u satelitu a hlasite fandili svejm fotbalistum proti Malajsii, stejne to prej projeli 1:3.
Treking az priste... sem moc plnej dojmu :) Zejtra rano jedem skoro celej den do Luang Prabangu.

Chiang Rai, Golden Triangl, Hua Xai

Let byl, az na nekolik drobnosti, docela v pohode, pristani predcilo me ocekavani.
V Chiang Rai sme nevideli zadny taxiky tak sme se vydali peso do mesta. Jeden thajec se nas szelel a nabidl nam sdileni sveho taxi, kdyz nas videl jak bloumame tmou. Nakonec sme byli radi, pac to je poctivejch 8 kilaku do centra. Ubytovani sme nasli az asi ve 4 hotylku a po kratke veceri nas cekal nocni trh. Uz to vetsina prodavajicich balila, ale i tak sme stihli nasat atmosku a koupit Svejdakun oc nas pozadali. Zasli jsme i na pivko a koktejl, byla docela zima.
Rano jsme dost vyspavali, ale pred odjezdem busem smer Zlaty trojuhelnik me Jita prinutila vykoupit originalni kramek Camelu. Meli polovicni ceny a i tak se blizili asi desetine te u nas, moc sem se nebranil. V busu sme nevedeli jak si sednout, pac se tam nohy proste nedali narvat. Zlaty trojuhelnik je takova atrakce - vyhlidkove misto na hranice tri statu - Barmy, Laosu a kouka se tedy z Thajska. Paseraci opia nikde, jen prekupnici s cetkama. K ceste jsem pouzili sileneho tuktukare, umel docela dobre anglicky. Zpatky nas hodil k nakladacku nacpanem thajcema a parem Frantiku. Zadnej bus uz totiz nejel a tak nasi jedinou sanci bylo jet cast cesty s domorodcema a na zbytek ho zaplatit aby nas az k te hranici dovezl. Stihali sme to jen taktak, protoze posledni privoz pres Mekong jel v 18:00. Jak se ukazalo Emauel a Emili nebyli par, jen se zrovna potkali a jeli kousek spolu. Laosti celnici si dost navybirave rekli o priplatek k 30 dolerovemu vizu ve vysi 1 dolar.. nedalo se nic delat. Stali se z nas milionari. Za korunu dostanete asi 500 Kip a bankomat umi vydat maximalne 700 000 Kip za poplatek 20 000 Kip.
Zustali sme hned v prvnim hotylku za 80 000 a u vecere sme pokecali s Emanuelem, Emili moc anglicky neumela. Dal nas ceka cesta do Viangh Pukha na treking.

Koh Samed

Prave jsme dovecereli na plazi Cho ostrova Samed. Thajska kuchyne neomrzi ani nezklame, jedna z veci na kterou jsme se tesili.
Let rychle ubehl, servis Turkish airlines nemel chybu. Od jidla pres zabavni system az po drobnosti jako ponozky na spani. Vizum je az do unora zadara akorat je potreba fotka a vyplnit par papiru.
Po dnesnim valeni nas zitra odpoledne ceka snorchlovani. Jizda motorkou po ostrove je tak trochu motokros, asfaltu je poskrovnu.
EDIT:
Snorchlovani bylo hajn. Je asi jen malo reservaci, ktere predci Ko Chang, ale i tak se na zbytcich koralovych utesu dal pozorovat cili zivot. Slunicko nas dost unavilo, takze jsme se vrhli na dohaneni spanku.
Rano jsem jeste projel na motorce zbytek ostrova, slusnej motokros, zatimco se Jita opekala na plazi.
V poledne jsme se vidali na letiste do Bangkoku. S trajektem, presunem do Rayongu a nalsednym busem sme to stihali temer na minuty, ale neuletelo nam to.