23. prosince 2008

Thajsko 2008 | Koh Chang

Pisi Vam z ostrova Koh Chang, nasi posledni zastavce v Thajsku pred navratem. Bangkok uz bude jen takovi prulet, rozhodli jsme se ztravit co nejvic casu mimo mesto. Na ostrov jsme dorazili 21. vecer po temer 24 hodinovem presunu z Chiang Mai. Jako nouzovku jsme vzali nahodne ubytovani v resortu kousek od pristaviste trajektu, u Eda (The Souk bungalow), ale ukazalo se to jako nase nejlepsi ubytovani, uz tezko to neco predci. Ed je vystudovany designer a velmi rychle si nas s celym personalem ziskal. Bungalovi ma naprosto vyprtene do posledniho detailu a cena 500 Bathu je dobra. Jedine co je hacek, je to, ze to je na severni strane ostrova, tz. daleko ke vsem atrakcim ostrova, a predevsim je cely resort diky sve severni orientaci vetsinu dne ve stinu. Vcera jsme na motorce obejli skoro cely ostrov a krom jeho poznavani jsme se i koukali po jinem ubytovani, uz jsme to skoro vzdavali, ale nakonec jsme se slzou v oku udelali rozhodnuti a presinuli se na zapadni stranu ostrova do Tiger hut. Ukecal jsme slevu a tak bydlime v uplne jednoduchem bungalovu s prislusenstvim za 500 bathu, ale na bezvadne plazi se super vyhledem. Je tu vic lidi nez na Koh Lante, ale zadne Bibione. Uzivame si more a slunicka. Zitra razime na vylet na nekolik okolnich ostrovnich reservaci a snorchlovani.
EDIT: Snorchlovani bylo super, az to posledni sem si vazne uzil, to uz to slo uplne samo, BB diving muzem jedine doporucit. Stedry vecer na plazi byl prijemnym gurmanskym zazitkem s nejdrazsim, ale rozhodnem ne nejlepsim vinem co jsme kdy pil. Prochazku pri mesicku za odlivu jsme spestrili zasnubama, uz bylo na case, a pak jsme to zapili zpet v Tiger Hutu, kde se ale vycajchnovali a do noci dunici mejdan personalu nas utvrdil v tom, ze to neni to prave misto pro nas. Zpet u Eda bylo velmi prijemne a cesta za atrakcema na zapad nakonec nebyla tak dlouha. Posledni den na ostrove jsme vyuzili k lenoseni a projizdce kajakem na blizke ostruvky.


18. prosince 2008

Thajsko 2008 | Chiang Mai

V ramci poznavani mesta, jsme dosli peso do hotelu, ktery jsme si nahodne a zcela vyjmecne nechali doporucit uz pri prijezdu na nadrazi. Proste nekdo Jite vrazil pri procpavani si cesty skzre taxikare, hoteliery a jine podobne na nadrazi otravujici kus letaku.
Prochazku mestem jsme trochu flakali, protoze jsme uz byli z Ayutayi trochu unaveni jednim Watem za druhym. Mesto je to rozumne velike a snadno vas zlaka svou atmosferou. Mnozstvi turistu je zde vyssi nez jsme doposud potkavali, ale nepresahuje unosnou miru, byt u obeda jsem proklinal bandu italu (nebo to byli frantici?) kteri mi jej zneprijemnovali kourenim. Bloumani mestem jsme nemeli dost, takze vecer jsme jeste naplno vyuzili k projiti snad celeho povestneho nocniho trziste. Kazdy ma takovou cenu jakou si zaslouzi, ale neni vyjimkou ukecat i 50% slevu z prvotne navrzene castky.
Na druhy den, hned po zarezervovani dvoudeniho vyletu do hor - two days one night bamboo rafting rafting elephant trekking trekking snake farm orchidei farm no tak to na nas hrnula baba presentujici cestovku - a po najmuti motorky jsme zmirili trochu rozpacite k nejlepsimu krijcimu ve meste. Ac bylo rano, tak po chvilce bylo v podniku nevidane plno, coz o jinych krejcich v Chiang May nelze rict. Moc se mi do toho nechtelo, ale materialy vypadali dobre a pak kdo vam v Evrope usije oblek na miru i s kosili za pet tisic, hm moment, chvilka vahani.. ano je to tak nikdo. Jita si nechala usit saty a kalhoty, nicmene jen u toho nezustalo, ale to jsme zjistil az mnohem pozdeji. Zbytek dne nam bohatel vyplnil vylet za mesto do Watu Prathat Doi Suthep, ktery lezi docela vysoko a je zapotrebi k nemu vyjet po serpentinach. Trochu se nam cesta skonplikovala defektem zadni pneumatiky, nevstevou masaze a podobne. Wat byl super, plny predevsim thajskych turistu. Po te jsme jeste zajeli kousek dal do jedne vesnicky, pravda trochu turisticke, i tak to byla zajimava sonda na mistni venkov. Vecer nas cekala prvni zkouska satu a obleku.
Treti den rano si nas vyzvedla cestovka a spolu s dalsimi cestovateli z Madarska, Anglie, Asutralie a Brazilie jsme zamirili v male skupince 10 lidi do hor. Nejvyraznejsi zazitkem byla asi navsteva hadi farmy, podvecerni prichod do horske vesnicky a vecer hadanek s mistnim pralesnim borcem. Nasledujici den jsme se rozdelili, nebot jen mi a madarska dvojice mela zaplaceny dvoudenni vylet, zbytek skupiny mel tridenni. Prochazka pralesem byla fajn, taktez vodopady, ale bylo to kratke. Nasledoval fantasticky slonni trekking. Kdyz jsem to prvne videl at uz na jihu Thajska nebo tady, rikal jsme si co ty lidi na tom maji, ale jen do chvile, nez jsem usedl na slonni hrbet do pohodlne sedacky. Je to mazec, protoze ta vycvicena potvora nejenze slape po rovine, ale vyjde s vama kdejaky krpal a neboji se pri tom si i s nakladem kleknout a hlavne zebrat. Sloni moc dobre znaji svou trasu a vedi, kde po ceste sahibove mohou nakoupit trsy bananu a temi sve milacky krmit. Gabor na to malem dojel, protoze poridil malo bananu a jeho slon se mu odmenoval frkanim tepleho smradlaveho vzduchu s prachem a bordelem z chobotu (kdo vi jeste odkud) rovnou do ksichtu. Rafting pobavil, ale cele to netrvalo dele nez hodinu. Bamboo rafting neni nic jineho nez kminky bambusu svazaneho do voru a temi vas povozi po klidne casti reky. No klidne, ... potkali jsme par hadu. Odvoz do mesta nebyl nejlepsi, snazili se nas narvat do dodavky nejak moc, ale my uz meli jen myslenky na to, jak stihnem vyzvednout obleky a vlak. Slo to ale v pohode a jeste jsme zvladli masaz. Byl to telocvik, to vam povim, dama me nesetrila a i na druhy den jsme ve svalech citil, jak si dala zalezet.

16. prosince 2008

Thajsko 2008 | Ayutaya

Bangkokske nove letiste vypada taky uzasne, my jsme ale chvatali do centra na vlakove nadrazi. Videli jsme Singapur i KL ale Bangkok nas dostal, to je zas uplne neco jineho. Strachovali jsme se aby jsme stihli vlak, ale nebylo treba, mel sekeru 30 minut a na misto 1.5 hodiny jel hodiny 3. V Ayutaye sme hned rezervovali listky dal do Chiang May na stredecni nocni luzkovy vlak.
Ubytovani jsme nasli zahy po kratke prochazce od nadrazi k privozu a za privozem kousek do prava uz byl stary dreveny dum slouzici jako hotylek pro cestovatele. Zadny luxus, ale na jednu noc bohate staci.
Ayutayou projizdime na kole vsechny uzasny pamatky, oci jen prechazeji. Uz musime mazat, Jituska si zaparila zadecek a oni tu maji kozene sedacky a to neni nic moc.
EDIT: Toz stup, budhu a Watu jsme videli nepocitane, az zpetne ve vzpominkach se nektere cloveku slevaji dohromady. Na co z Ayutayi asi jen tak nezapomenu byl obed u umeleho jezirka, kde jsem si pochutnali na vybornem klasickem PAD THAI s kuretem.
Vecer po celodenim drncani na starem kostitrasu prdelka docela bolela, ale dalo se to rozchodit, zvlaste kdyz nas cekala noc ve velmi pohodlnem lehatkovem vagonu do Chiang May.

13. prosince 2008

Thajsko 2008 | Koh Phangan a Koh Samui

Dnes jsme absolvovali presun z Koh Lanty pres Krabi do Sarut Thani. Mame koupeny listek na nocni lod na Koh Phangan, protoze lod na Samui je rozbita a nam se nechce cekat az do rana. Lod je sice nakladni ale i s luzkama. Zitra rano v pet tam snad budem. Paklize nenajdem cas na internet, tak v utery nam leti ve tri odpoledne letadlo do Bangkoku od kud se hned presunem do Ayutay a tam se snad chvilka na net najde.
EDIT: Koh Phangan je prima ostrov. Je dost plnej kalicu, zvlaste v tuto dobu tesne po skomceni Full moon party. Jinak na ostrove vladla pohodova atmosfera az ospala. Prestoze jsme zde stravili jen jeden den, maximalne jsem si cas na ostrove uzili. Opet jsme si pujcili motorku a co slo jsme projeli na motorce. Tesne pred zapadem slunce jsme se vykoupali a vecer po nakupech a vyzvednuti vypraneho pradla jsme dali jeste pivko v nasme velmi rodinem resortu (za 400 na noc).
Brzo rano jsme vyrazili na lod smer Samui. Ta byla docela predrazena, ale rychla. Opet jsme si pujcili motorku a do odletu letadla jsme projezdili severni cast ostrova, ktera je dost obydlena, plna vseho mozneho turistickeho ruchu. Turistu samotnych bylo nedostatek. Na Samui se nam moc nelibilo, je to docela kontrast oproti Phanganu, ale dojem uplne otocilo letiste, ktere je maximalne vydesignovane a vystaveno v duchu mistni tradicni architektury, plne vselijakych uzasnych detailu.
V 15:15 jsme odleteli letadlem ATR 72 do Bangkoku.

11. prosince 2008

Thajsko 2008 | Koh Lanta

Uz druhy den si uzivame lenoseni na plazi ostrova Kolanta v Sunset beach resortu. Dny prokladame ctenim, valenim se v hamace, ctenim, popijenim ovocnych sejku a jizdou na motorce. Primo z lenosek mame vyhled na plaz o niz se turistum z Bibione jen sni. Nikde nikdo, jen par taky cestovatelu a dovolenkaru, ktere uz poznavame, jak jich je malo. Na motorce jsme projeli cely ostrov, vcetne Oldtownu. Vcera vecer jsme ovsem nabrali benzin nevalne kvality a do kopce jsem tu potvoru musel tlacit, abysme se s ni nekam dostali. Dneska uz bylo vse v pohode. Na zitrek mame rezervovany vylet do prirodnich rezervaci na 4 okolnich ostrovech. Zustaneme tu do pozitri, kdy vyrazime na Ko Samui.
Sedim ted u starsiho PC se spatnou klavesnici, ma obsazeny jediny USB port pomalym pripojenim na net, takze fotky budou az nekdy priste.

9. prosince 2008

Thajsko 2008 | Krabi

Let z KL s AirAsia probehl bez problemu, ikdyz se Jite vubec nelibil a tak se hlasime z Krabi. Z uzasneho noveho terminalu letiste KL jsme nevideli vubec nic, protoze nas let byl odbavovan z lowcoast terminalu a byli jsme radi, ze sme ho stihli. Letiste lezi pri pohledu z okna busu nekde uprostred pralesa asi 70 km od KL a ridic autobusu si s odjezdem daval dost na cas. V prubehu letu se Jita tvarila, jako by to kazdou chvili melo spadnout a nutno rict, ze posledni manevry pred pristanim vypadali jako kdyz se trefujem na letadlovou lod a ne na sirokou ranvej.
Mame listek na bus do Kolanty, ale mam takovy podezreni ze sem platil vic nez musel. Sem ale linej to aktualne zjistovat po dvou pivech a uz se vidim ve stinu bungalovu nekde na plazi.
Tak ja teda taky neco napisu (Jita). Ted jsem sedela asi hodinku na baru a dala jsem si: green curry, ananasovy dzus, colu a bananovy sejk a mam brisko jako bambuli. Jelikoz mam tak moc dovolenkovou naladu, ze i premyslet me boli, tak to psani zase necham pro velky uspech Alousovi.
Nez nam pojede minibus zkusime dopredu este zajistit listky do Koh Samui.
Jeste mala poznamka k bezpecnosti: sem tam vysi thajske a zlute vlajky, jinak je vsude klid. Tento tyden by tu mela byt zvolena nova vlada. Turistu asi neni prebytek, ale podstav taky ne, zkratka akorat.

7. prosince 2008

Thajsko 2008 | Kuala Lumpur

Rano v pul sesty nas z busu vykopli do setmeleho Kuala Lumpuru. Chvili jsme zkouseli hledat nejakou smenarnu penez a mnohem dukladneji pak nejake ubytovani, ale dost bezvysledne. Smenarny byly este zavreny, prvni oteviraji az okolo devate a hotely mely plno. V Chinatown hotelu meli pekny kozeny sedacky a tak cekani na uvolneni pokoje bylo pohodlne. Po osme sme uz hlady nevydrzeli a jali se hledat opet smenarnu. Bezvysledne, takze jsme vzali utokem bankomat. Nabizene moznosti snidane v chinatownu se nam moc nezdali, takze sem zavelel k utoku ma Mekac. Byl jsem tam prvne neco si koupit sam a za danych okolnosti se to dalo vydrzet. Velkou cast dne jsme prospali a tak kdyz jsme se vyvalili z hotelu okolo ctvrte odpoledne, neverili jsme svym ocim, jak se chinatown promenil v trziste. Cekali jsme nejakou takovou zmenu, ale todle bylo este horsi: plno zbozi i lidi. Prosli jsme se starsi casti mesta, arabskym trzistem a dojeli taxikem k Petronas towers, kde je moderni nakupni centrum, vsech moznych znacek s prave nove vystavenymi zimnimi kolekcemi. Tady to asi nikdo nenosi, ale kupuje se to. Ten kontrast v ramci mesta je naprosto neuveritelny. Tu spravnou restauraci na veceri jsme chvili hledali, ale nakonec vyhrala indicka. Po okouknuti trziste chinatownu uz hura na kute. Sklenikovy efekt mimo klimatizovana mista je znat a nasince dost zmaha. Ikdyz se na to snazi clovek pripravit, je to vzdycky facka. A jeste dospavame casovy posun, mame tu o sedm hodin vic, v Thajsku to bude jen o sest.

EDIT 08.12.08:
Rano jsme opet trochu pospavali, tudiz jsme sli pak rovnou na obed. Nemame poradneho pruvodce o to vic cloveka potesi, kdyz narazi na bezva podnik s vynikajici atmosferou za temer mistni ceny. Trochu pak mrzelo, kdyz se restaurace zacala plnit turisty s poradnymi pruvodci v ruce a otazkou je jak dlouho zustane u temer mistnich cen, ale na atmosfere to neubiralo.
Chteli jsme na venkov, takze zacal lov na taxikare smer Batu cave, coz je hinduisticka svatyne v jeskyni. Po odpalkovani nehoraznych cen jako 100 ringitu a vice za zpatecni cestu, se nasel dobrodinec co nas odvezl jednosmerne za 20. I tak to bylo dvakrat vic. Jeskyne je hojne navstevovana i mistnimi a nas po samotne jeskyni nejvice zaujal prvni kontakt s opicema. Vecer byl jeste daleko a padlo rozhodnuti natahnout vylet az do Kanching falls. Jeli jsme busem 43 dle logu u kesky, ktera se tam naleza. Uzili jsme si fajn trek destnim pralesem. Kde kdo cekal, ze v destnem pralese bude prset, ale nas dest trochu zaskocil nepripravene, zvlast kdyz prselo uz od rana. Cely vylet trochu zkazil zazitek nad vodopadem, kdy se mi po neprijemnem padu po uklouznuti podarilo zachranit holy zivot a fotak, bohuzel uz ne GPSku. Asi hodku jsme ji marne zkouseli hledat v tuni pod prvnim vodopadem, ale marne. Ostatne, jen Jita vlezla do vody uz mela na noze pijavici. Blizila se tma a tak chca nechca zaklel jsem a hura drzkopadem dolu. Dost promokli jsme mazali do hotelu prevliknout se. Nasledovala uz jen vecere, kafe v nadnarodnim retezci, kterej ho ma stejne nejlepsi a po kratke prochazce nekrestansky drahy pivo, ale bylo ho treba. Cus priste, uz konecne z Thajska, asi to bude z Koh Lanty.

6. prosince 2008

Thajsko 2008 | Singapur

Vcera v pul devate jsme s nemalym spozdenim dosedli na drahu Singapurskeho letiste Changi a pak uz jen valili oci. Singapur je krasna metropole plna ochotnych lidi, kteri umi anglicky. Na prvni pohled trochu pripomina Londyn skrizeny s Karachie :) ale vazne jen na prvni pohled. Podarilo se nam sehnat klimatizovany hotel za dobrou cenu a po vydatnem spanku jsme se vydali do Chinatownu.


Spousta kramku laka k levnym nakupum, ale zatim odolovame. Vecer se vydame nejspis autobusem do Kuala Lumpuru, od kud mame reservovanou letenku do Krabi na uterni poledne.
Mejte se fajn, vyrazime ven z klimatizovane internet kavarny do toho paraku, ale jen na chvili, k nejblizsimu klimatizovanemu nakupnimu centru.
EDIT: Odpoledne jsem neodolal a nakoupil externi hardisk pro ukladani fotek. Tez jsem uhadal polovicni cenu pro baterku do fotaku. Je na ni napsano made in Japan, tak snad vydrzi. Doslo i na Geocaching a nasli jsem tri kesky, s tou jednou mi dost vyrazne pomohla Jita, ja bych tam asi hledal az do ted.
Vecer jsme nasli spravne misto na Beach road odkud jezdi busy do KL a okolo pulnoci vyrazili luxusnim busem se spolecnosti, jejiz nazev byl sympaticky: Alisan. Prekroceni hranice bylo v pohode, jen Jitu trochu rozesmali kotata, ktera si hrala s mrtvolkama ulovenych ptacku. Zbytek jizdy jsem prospali.

4. prosince 2008

Thajsko 2008 | odlet

Je krátce po deváté a sedíme nad jedním pivkem, které nás částečně usmířilo a skrze skleněnou fasádu terminálu 1 na Mnichovském letišti koukáme na letoun Airbus 330 společnosti Emirátes, které nás dopraví do Dubaje. Odjezd byl poněkud stresující díky mne, ale už si začínám užívat zaslouženého volna. Jíta mne z neznámého důvodů projíždí diář a vybírá nějaká jména. Prej je se mnou sranda jak s gumovým hovnem tak já se ji jdu raději věnovat.

2. prosince 2008

Thajsko 2008 | par hodin do odletu

Nervozita stoupa, den odletu se blizi. Emirates zrusili vsechny lety do 12. prosince, alespon podle prohlaseni z 2.12. Rychlou reakci se nam podarilo zajistit letenky s priletem do Singapuru, takze si vejlet trochu natahnem o Singapur a Malajsii, cimz se asi nedostane na Laos. Zmenu na nasi zadost udelala Emirates zcela zdarma.
Zluti oslavuji, zacinaji se slavit kralovy narozeniny, otazkou zustava co cerveni. Kdyz dojde na nejhorsi zustaneme na jihu Thajska a zpet poletime opet pres Malajsii, ale vse nasvedcuje o uklidneni situace. O vikendu se vratil Svejda s Lenou a nebyt toho, ze se lita z trochu vzdalenejsiho letiste (nahradni vojenske U Tapao), tak pry o nejakych nepokojich nemeli ani sajna. Jedine co je za celou cestu trochu poznamenalo byla silena jizda lodi na Koh Samui. Myslim, ze podobnych prozitku se asi vystrihame.
Nas kocour uz je v docasnem utocisti, zkratka se zda byt vse nachystano. Jeste zitra rozeslu pozvanky na Silvestrovskou akci na Vylevech. Kdybych snad na nekoho ze ctenaru zapomel, kdo by se rad zucatnil, nech se prosim ozve.