7. prosince 2008

Thajsko 2008 | Kuala Lumpur

Rano v pul sesty nas z busu vykopli do setmeleho Kuala Lumpuru. Chvili jsme zkouseli hledat nejakou smenarnu penez a mnohem dukladneji pak nejake ubytovani, ale dost bezvysledne. Smenarny byly este zavreny, prvni oteviraji az okolo devate a hotely mely plno. V Chinatown hotelu meli pekny kozeny sedacky a tak cekani na uvolneni pokoje bylo pohodlne. Po osme sme uz hlady nevydrzeli a jali se hledat opet smenarnu. Bezvysledne, takze jsme vzali utokem bankomat. Nabizene moznosti snidane v chinatownu se nam moc nezdali, takze sem zavelel k utoku ma Mekac. Byl jsem tam prvne neco si koupit sam a za danych okolnosti se to dalo vydrzet. Velkou cast dne jsme prospali a tak kdyz jsme se vyvalili z hotelu okolo ctvrte odpoledne, neverili jsme svym ocim, jak se chinatown promenil v trziste. Cekali jsme nejakou takovou zmenu, ale todle bylo este horsi: plno zbozi i lidi. Prosli jsme se starsi casti mesta, arabskym trzistem a dojeli taxikem k Petronas towers, kde je moderni nakupni centrum, vsech moznych znacek s prave nove vystavenymi zimnimi kolekcemi. Tady to asi nikdo nenosi, ale kupuje se to. Ten kontrast v ramci mesta je naprosto neuveritelny. Tu spravnou restauraci na veceri jsme chvili hledali, ale nakonec vyhrala indicka. Po okouknuti trziste chinatownu uz hura na kute. Sklenikovy efekt mimo klimatizovana mista je znat a nasince dost zmaha. Ikdyz se na to snazi clovek pripravit, je to vzdycky facka. A jeste dospavame casovy posun, mame tu o sedm hodin vic, v Thajsku to bude jen o sest.

EDIT 08.12.08:
Rano jsme opet trochu pospavali, tudiz jsme sli pak rovnou na obed. Nemame poradneho pruvodce o to vic cloveka potesi, kdyz narazi na bezva podnik s vynikajici atmosferou za temer mistni ceny. Trochu pak mrzelo, kdyz se restaurace zacala plnit turisty s poradnymi pruvodci v ruce a otazkou je jak dlouho zustane u temer mistnich cen, ale na atmosfere to neubiralo.
Chteli jsme na venkov, takze zacal lov na taxikare smer Batu cave, coz je hinduisticka svatyne v jeskyni. Po odpalkovani nehoraznych cen jako 100 ringitu a vice za zpatecni cestu, se nasel dobrodinec co nas odvezl jednosmerne za 20. I tak to bylo dvakrat vic. Jeskyne je hojne navstevovana i mistnimi a nas po samotne jeskyni nejvice zaujal prvni kontakt s opicema. Vecer byl jeste daleko a padlo rozhodnuti natahnout vylet az do Kanching falls. Jeli jsme busem 43 dle logu u kesky, ktera se tam naleza. Uzili jsme si fajn trek destnim pralesem. Kde kdo cekal, ze v destnem pralese bude prset, ale nas dest trochu zaskocil nepripravene, zvlast kdyz prselo uz od rana. Cely vylet trochu zkazil zazitek nad vodopadem, kdy se mi po neprijemnem padu po uklouznuti podarilo zachranit holy zivot a fotak, bohuzel uz ne GPSku. Asi hodku jsme ji marne zkouseli hledat v tuni pod prvnim vodopadem, ale marne. Ostatne, jen Jita vlezla do vody uz mela na noze pijavici. Blizila se tma a tak chca nechca zaklel jsem a hura drzkopadem dolu. Dost promokli jsme mazali do hotelu prevliknout se. Nasledovala uz jen vecere, kafe v nadnarodnim retezci, kterej ho ma stejne nejlepsi a po kratke prochazce nekrestansky drahy pivo, ale bylo ho treba. Cus priste, uz konecne z Thajska, asi to bude z Koh Lanty.

2 komentáře:

Jonas řekl(a)...

Zdravím výletníky... vypadá to, že zatím válčíte hodně v pohodě, tak jen tak dál... u nás nic nového... prostě pohoda a všední starosti dne... jinak už teď se těším na nějakou pořádnou "Fotomazec Show"... takže zatím zdar a vpřed novým poznáním... :-)

Anonymní řekl(a)...

Tak to je slušný .Ale chci vidět slušný fotky . Víc Víc Víc . Mistigri